Není možné donekonečna zvyšovat obrat a produkovat stále více výrobků tak výrazným tempem, jak jsme to měli možnost sledovat v posledních pár letech.
Na každou situaci je třeba se vždy podívat ze dvou stran. Jedna není bohužel moc pozitivní – růst nezaměstnanosti, zavírání firem, ekonomické problémy a samozřejmě další; ale tu druhou můžeme chápat jako výzvu – příprava, prevence, sebereflexe, která nám pomůže k lepšímu startu. Po takovém období přijde vždy růst a na ten je třeba se připravit. V každém případě chápu, že mnohé firmy prožívají existenční problémy a bohužel na trhu nepřežijí.
Právě v tento moment se ukazuje ta pravá síla podnikatelského systému a strategie, kterou si firma zvolila v oblasti výroby. Firmy, které investovaly do inovací a zároveň do zvyšování produktivity přes eliminaci zbytečných nákladů, mají velkou šanci přežít. Takových firem najdeme mnoho.
Flexibilita ve výrobě – proč je tak důležitá
Jednou ze základních charakteristik podnikatelského systému je flexibilita a to na všech úrovních. Myslím si, že můžeme flexibilitu zařadit mezi významné konkurenční výhody. Flexibilita výrobního systému znamená schopnost vyrábět a montovat dané nebo budoucí spektrum výrobků v libovolném pořadí a množství.
Když jsem v minulosti vedl workshop na toto téma, tak jsme definovali zajímavý popis flexibility: „Potřebujeme dýchající podnikatelský systém, abychom byli schopni reagovat co nejrychleji na změny našeho okolí a tím nemyslíme jen výrobu. Pod flexibilitou chápeme hlavně systém a soubor pravidel, který nám zaručí efektivní vývoj nejen 1 produktu za rok, ale třeba i 5; efektivní administrativu při 250 zaměstnancích i při 500 zaměstnancích; efektivní materiálový tok při 100 variantách až po 1000 variant výrobků.“ Takový systém nemůže stát na nástrojích, ale na principech a hodnotách firmy.
Proč potřebujeme flexibilní systém:
Principy výrobního systému – proč je to tak složité a zároveň jednoduché?
Princip si můžeme představit jako maják, který doprovází naši firmu během jejího života. Principy jsou univerzální a nadčasové, nezávislé a objektivní. Toyota má své principy svého systému skryté v 4P:
- 1 P – Philosophy (Long-term Thinking).
- 2 P – Process (Eliminate Waste).
- 3 P – People and partners (Respect, Challenge and Grow Them).
- 4 P – Problem Solving (Continuous Improvement and learning).
V minulosti jsem měl možnost navštívit několik výrobních firem přímo v Japonsku a opravdu mě překvapilo, že takto mají svůj systém definován skoro všichni. Nesoustředí se na tvrdé nástroje, které budou ve firmě aplikovat, ale soustředí se na principy a řešení. Proces definování těchto principů není jednoduchý a nelze provést od stolu. Principy musí být pro firmu jako zákon, který všichni dodržují.
Svůj podnikatelský systém charakterizují slovíčkem „Way“, což znamená způsob. Například „Honda Way“; „Toyota Way“ apod. Nedá mi uvést ještě jeden příklad, abychom měli možnost vidět tu jednoduchost a sílu. Firma Calsonic Kansei má definován svůj CK Production Way, který je postaven s těmito charakteristikami:
- Nemáme operace, které nepřidávají hodnotu
- Nemáme zbytečné prostoje
- Nevyrábíme špatné výrobky
- Nepotřebujeme vysoce kvalifikované operátory (proces musí být navržen tak, že to není potřeba)
- Nemáme nepřímý personál
- Nedodáváme součástky na finalizaci produktu (zaměření na synchronizaci výroby)
Plýtvání – proč na to stále zapomínáme a nevěnujeme tomu pozornost?
Myslím si, že každý z nás se dozvěděl mnoho informací o tom, co je to plýtvání, jaké druhy plýtvání známe a proč se jím zabývat. Podle mě je to základ štíhlých procesů a je to princip, bez kterého nemůžeme budovat náš podnikatelský systém. Přesto na to v mnohých firmách zapomínají nebo se tomu věnují velmi málo. Překvapuje mě, že výrobní pracovníci tento pojem často na rozdíl od manažerů znají – minimálně to tak někdy vypadá. Proces eliminace plýtvání musí v každém případě začít vždy od managementu – bez ohledu na to, zda je to výrobní, střední nebo top management.
Podstata je v tom, že všichni musí žít a řídit se základním mottem – Poznej a eliminuj všechny formy plýtvání. Není to až tak složité, je třeba tomu věnovat čas a hlavně je třeba chtít.
Každý ví, že i Tomáš Baťa a Henry Ford se tím řídili. Henry Ford sám hlásil: „Všechno, co neslouží ke zvyšování hodnoty výrobku, je ztrátou.“ Každý proces, operaci nebo úkon můžeme zařadit do tří hlavních skupin:
- VA – Value Added Activity – aktivita přidávající hodnotu
- N-VA – Non Value Added Activity – aktivita nepřidávající hodnotu
- Plýtvání – základních 8 druhů plýtvání
Ke každé skupině musíme přistupovat trochu jinak.
Každý se musí naučit:
Štíhlý podnik – jak ho správně pochopit?
Pod štíhlým podnikem si můžeme představit souhrn principů, metod a postupů, které směřují k naplnění vize, hodnot a strategie firmy. Představuje nástroj pro realizaci podnikatelské strategie.
Nerad bych však spojoval štíhlý podnik jen s výrobou. Vyrábět můžeme přece i službu nebo produkt, který není hmotný. Vezměme si například nemocnici. Nemocnice sice nic nevyrábí, ale uspokojuje naše služby a potřeby. Realizuje operace, doktoři nám dělají preventivní prohlídky, chodíme na odběr krve apod.
Každá z podobných aktivit musí stát na pevných základech, které jsou důležité pro realizaci změny. Tímto pevným základem je kultura realizace a koncentrace na cíle.
Eliminací plýtvání se snažíme zkrátit průběžnou dobu výroby nebo realizace služby. Krátká průběžná doba má velký vliv na naši flexibilitu, rychlost realizace zakázky, snižování stavu zásob apod.
Stavební kameny štíhlého podniku:
- Štíhlá výroba (realizace našeho výrobku nebo služby) – soubor nástrojů a principů, kterými se soustředíme na výrobu – výrobní pracoviště, linky, strojní zařízení, výrobní pracovníci. Cílem je mít stabilní, flexibilní a standardizovanou výrobu.
- Štíhlá logistika a materiálový tok – soustředíme se na pohyb materiálu a na informační tok. Cílem je zajistit co nejkratší průběžnou dobu výroby a bez zbytečných zásob. V rámci tohoto pilíře se ještě zaměřujeme na nákup, prodej, plánování a řízení výroby apod.
- Štíhlá administrativa – každá činnost v servisních (údržba, technická příprava výroby, technologie apod.) a v administrativních (ekonomika, personální apod.) týmech podléhá pravidlům eliminace plýtvání a pravidlům zkracování průběžné doby. V tomto pilíři se například soustředíme na zkracování času náboru zaměstnanců, zkracování účetní závěrky, zjednodušení odepisování práce apod.
- Štíhlý vývoj výrobků – v tomto pilíři se věnujeme hlavně vývoji nových výrobků. Cílem je uspořádat vývoj tak, abychom byli schopni vyvíjet za co nejkratší dobu tak, abychom do výroby prodával výrobky, které jsou k tomu připraveny – aby se vývoj a úpravy neřešily ještě ve výrobě.
- Kultura realizace a koncentrace na cíle – je to základní stavební kámen, který budujeme. V tomto pilíři se soustředíme na pracovníky a podmínky pro realizaci našich klíčových aktivit – projektové řízení, systémy odměňování a motivace, strategie apod.
Stavební kameny – jak správně popsat principy štíhlého podniku?
Stavební kameny štíhlého podniku mají vytvořit podmínky pro realizaci strategie cílů společnosti.
Tuto pyramidu musíme začít stavět od základu. Je třeba si určit poslání a vizi. Poslání určuje směr/účel a vize odpovídá na otázku „Kam chceme jít?“
V okamžiku, kdy budeme mít definované ukazatele a cíle, definujeme strategii realizace, která se skládá z:
- Struktura a stavební kameny– V tomto kroku hledáme odpovědi na tyto otázky – Co je náš stavební kámen?; Kterým stavebním kamenem napomůžeme dosáhnout našich cílů?; Co charakterizuje náš stavební kámen?; Jakých útvarů se naše stavební kameny týkají?; Koho budeme aktivizovat do změny?; Máme jasně definované stavební kameny?; Jsou naše stavební kameny dostatečně flexibilní; apod.
- Charakteristika a principy stavebních kamenů– Hledáme odpovědi na tyto otázky – Jak bychom charakterizovali náš stavební kámen?; Jaké principy a zásady chceme dodržovat?; Jaké nástroje budeme moci využít?; apod.
- Definice klíčových aktivit – hledáme 20% takových aktivit, které nám pomohou dosáhnout plnění cílů na 80%.
Realizace – Desatero změn realizace?
Na závěr bych Vám představil desatero pravidel, které byste měli dodržet při realizaci:
- Učte se od nejlepších a udělejte si benchmarking – nesnažte se vymýšlet, co už někdo vymyslel a osvědčeně zrealizoval. Pokud máte možnost, jděte se podívat do firem, kde to opravdu funguje
- Snažte se pochopit – učit se od nejlepších neznamená bezhlavě kopírovat. Snažme se pochopit
- Pracujte s dlouhodobou strategii – charakteristika a principy systému musí být definovány tak, abyste je nemuseli měnit „každý rok“. Pokud se vám podařilo definovat opravdu správné principy stavebního kamene, jejich změna nebude nutná
- Vizualizujte a požadujte zpětnou vazbu – pouze vizualizací a aktivní zpětnou vazbou upozorňujeme a řešíme vzniklé problémy. Nezapomeňte, že chyba se stává chybou, až když se opakuje
- Řešte tento proces v týmu – jako jednotlivec nic nezměníte. Potřebujete stabilní tým, který bude tuto změnu řídit a realizovat ji
- Realizujte tréninky a rozvíjejte své znalosti – chcete-li dostat lidem do krve všechny principy a zásady vašeho systému, neobejde se to bez neustálých tréninků. Je třeba začít od managementu, který je nositelem těchto změn
- Definujte správný tým – jakákoliv změna je postavena na lidech a ty správné je třeba hledat. Nepodceňujte to, kdo ji bude realizovat
- Důležitější je řešení problému, než nástroj, který použijete
- Začněte plýtváním – nezapomeňte, že „Naučit se plýtvání vidět“ je základ štíhlosti procesu
- Princip změny vyjádřený vzorcem – „Nová technologie + Stará organizace = Drahá stará organizace“; „Stará technologie + Nová organizace = Efektivní nová organizace“; „Nová technologie + Nová organizace = Super efektivní nová organizace“
