Tento výběr z klíčových slov a vět jsem si nevymyslel sám. Jsou to mé poznámky z rozhovoru, které jsem si udělal nedávno na jednom setkání. Osobně mě velmi zaujaly a to hned z více důvodů. Ten první byl čistě pragmatický – jsou to jen fráze nebo je tomu tak skutečně; je to jen sen majitelů, nebo je to firemní kultura?
Po krátkém úvodu jsem se šel podívat přímo do výroby a nadšený majitel mě doprovázel snad všemi možnými prostory ve firmě a seznamoval mě snad se všemi pracovníky. Lidé ve výrobě byli velmi otevření a já jsem začal opravdu věřit tomu, že to může fungovat. Samozřejmě, že to není jen dojem za prvních deset minut návštěvy. Měl jsem pocit, že to v té firmě žije principy a pravidly, o kterých se můžeme dočíst ve všech „těch“ motivačních knihách o podnikové kultuře.
Jak je však možné, že toho majitel dosáhl a skutečně sladil více než 350 lidí. Nemají ve firmě popsány žádné hodnoty, přesto se k sobě lidé chovali, jako kdyby je měli jasně definované. V některých chvílích jsem si dokonce říkal, ať už nejsem tak deformovaný a tak naivní. Samozřejmě, že jsem se ptal, jak toho všeho dosáhl. Říkal mi, že je to celé o lidech. Například ekonomického ředitele měnili každý rok a až ten poslední jim opravdu zapadl do struktury celé firmy. Všiml jsem si, že se snaží vychovávat a hledat ty správné lidi. Hlavně se však nebojí dělat razantní změny v případě, že něco nefunguje. Každý může mít svůj systém budování podnikové kultury. Jeho byl postaven na pár „klíčových slovech“:
- Zaměstnance hledáme hlavně ve svém blízkém okolí – zaměstnance získávají hlavně na základě osobních doporučení svých zaměstnanců. Na vybrané pozice je osobní doporučení klíčové a nezbytné.
- Zaměstnancům dáváme víc, než jen peníze – ve firmě mají vlastní sportovní ligu, mají vlastní spořitelnu, vlastní systém úvěrů; pro zaměstnance a jejich rodiny dělají různé společenské akce. Snahou je vybudovat větší provázanost mezi zaměstnanci.
- Své pracovní prostředí si navrhují sami – aby se mohl pracovník ve firmě cítit příjemně, tak by si své pracoviště měl možnost navrhnout sám. Každé z pracovišť charakterizovalo osobnost člověka, který tam pracoval. Samozřejmě těch výrobních se to netýkalo. Tam se totiž musí dodržovat určité standardy.
- Zahradník je důležitá součást firmy – stará se o prostředí, ve kterém se pohybují lidé. A opravdu – když jsem se procházel po areálu firmy, tak to tam vypadalo příjemně. Každý vnímá nejen interní prostředí firmy, ale také externí.
- Zaměstnáváme celé rodiny – zlepšujeme tím vztah a zainteresovanost zaměstnanců na dění firmy. Tuto formu velmi podporovali různými benefity.
Prosím Vás, berte tyto mé poznámky hlavně, jak mé vnímání této skutečnosti. Hledejte v tom inspiraci a motivaci, že to může fungovat. To je to hlavní, co jsem si z tohoto setkání odnesl.
